29. května 2004 v 0:00 |

[01] Miloš Vojtěchovský: Stalker

0:00
/
0:00
[01] Miloš Vojtěchovský: Stalker
Miloš Vojtěchovský
29. května 2004 v 0:00 |

[01] Miloš Vojtěchovský: Stalker

Autor příspěvku na web: 
Miloš Vojtěchovský

rAdioCUSTICA selected 2004 | 20:08

Po dvacet pět století se západní vědění pokoušelo dívat se na svět. Tento koncept porozumění světu se zhroutil, protože svět není vhodný objekt pro osvojování si jej zrakem. Je určen k poslouchání. Není čitelný, ale slyšitelný. Věda si vždycky přála skutečnost monitorovat, měřit, abstrahovat a vykleštit ze světa jeho smysl. Zapomněli jsme, že svět je plný hluku, že jen smrt je tichá: hluk práce, hluk lidí hluk zvířat....Nic zásadního se neděje, není-li přítomen hluk. / Jacques Attali

Esej je věnována architektonice i archeologii technického nástroje komunikace - různým modům dorozumívání se pomocí zvukových prostředí a rádiových vln. Infosféra je komplexní organické prostředí, které se od počátku minulého století nenápadně, ale jistě stalo součástí našeho univerza. Je to mozaika sestavena z osobních i veřejných zvukových archivů dějin a současnosti, zachycující zvuky rezonující ve čtyřech souřadnicích.

Architektura radiokomunikace je změtí mitajících, vibrujících částic, sémantických formací zbavených někdy významu, neustálým proudem a kolizí částeček energie, bezpečnostních, legálních, ilegálních, vojenských kódů, dechem a praskotem komunikačních systémů, změtí matematických i emocionálních znaků, které se rozplývají, ztrácejí a doznívají ve zvukově znečistěné rezonanční hmotě naší epochy.

Radiokomunikační zvěd se proměňuje v trosečníka nočního prostoru, bloudí v časových kruzích, zákoutích zvukové krajiny. Přehybuje se pomocí otáčení knoflíku rádia, volantem psychogeografického skenování, přeskakuje po vlnových délkách, přenášejících jej pomyslně do oblastí, které patrně nikdy na vlastní oči neviděl. Komunita radioamatérů navazuje spojení a komunikuje s kolegy na druhém konci světa, nebo dokonce s automaty, které letí vesmírem k Marsu.

Zvukovým materiálem tvořícím partituru eseje jsou shluky "nalezených zvuků", úryvků z archivů rádií a radioamatérů proložené digitálně zpracovanými zvuky, kódy, ruchy a šumy telekomunikačních obranných a útočných, špionážních, navigačních. Osou příběhu je autistické vyprávění - pohádka vyprávěná kdesi v psychiatrické léčebně člověkem, který se pohybuje řečí podle náhodných asociací. Stalker je zvuková reflexe prostoru, který je neodvolatelně kolem nás, i když zrovna zvěd právě neotočí kolečkem aparátu.

Miloš Vojtěchovský se narodil v roce 1955 v Praze. Vystudoval obor estetika a dějiny umění na FF UK. Je teoretikem, kritikem, pedagogem a vydavatelem (nová média, hudba a komunikace). Publikoval řadu odborných statí a je kurátorem, autorem nebo spoluautorem množství projektů (Orbis Pictus Revised pro Zentrum für Kunst und Medientechnologie Karlsruhe 1991-1995; CD ROMu Colorum Natura Variae - s Milošem Šejnem, 1999-2000; inciátor a kurátor projektu Centrum pro Metamedia, Plasy 1991-2000; kurátor Sbírky moderního a současného umění NG v Praze, spolukurátor výstavního projektu Jitro kouzelníků (NG v Praze 1996-1997), kurátor programu Mediaartlab, Centrum pro současné umění v Praze, 2000-2003, spolupráce na projektu cafe9, 2000, Praha, Helsinky, Brussel, Bergen, Krakov. atd). Jako pedagog působí na brněnské FaVU.