24. dubna 2015 v 22:00 |
Administrační tagy: 

CityGram – interaktivní mapa pro naše uši

03341785.jpeg
24. dubna 2015 v 22:00 |
Administrační tagy: 

CityGram – interaktivní mapa pro naše uši

Autor příspěvku na web: 
Michal Rataj

CityGram je rozsáhlým výzkumným a tvůrčím projektem, který započal v roce 2011. Pokouší se analyzovat, vizualizovat, mapovat a sonifikovat nevizuální jevy kolem nás za měřené zejména na oblast životního prostředí a to v podobě interaktivních digitálních map. V Radioatelieru zazní čtyři kompozice jako první pokus převést získávaná data do reálné tvůrčí podoby a to nejen za použití audiodat z New York City, ale ve spolupráci s pražským campusem NYU i z naší metropole. Autory kompozic jsou Evan Kent, Andrew Telichan, Michael Musick, Tae Hong Park.CityGram pro Radioateliér vzniká ve spolupráci New York University v New York City a v Praze a Českého rozhlasu. citygram.smusic.nyu.eduNahrávky v Praze realizovali studenti NYU Prague : Jack Bandarenko, Austin Guerrazzi, Darien Henshaw, Georgia Mills, Evan Wardell Nahrávky na newyorkském Manhattanu realizovali studenti NYU New York City: Sarah Segner, Jordan Juras, Phillip You, Jaeseong You

Citygram začal pozorováním dnešních digitálních map jako GoogleMaps a podobně. Uvědomili jsme si, že na nich chybí jakákoliv reprezentace zvuku. Z toho se zrodila myšlenka vyvinout technologie, které by vytváření zvukových map umožnily. A tak se od roku 2011 začal tento projekt rozvíjet. Nejprve jsme přemýšleli, jaká technologie v tomto smyslu vůbec připadá v úvahu.

Je několik věcí, jimž jsme se museli začít věnovat. Jednak je to rozměr současných senzorických technologií v reálném čase a pak otázka, jak by takové zvukové mapy mohly být dostatečně reprezentující a poskytující dostatek informací koncovým uživatelům.

Také jsme chtěli mít mapy, které by byly interaktivní platformou umožňující zkoumání zvukových krajin pomocí vlastní síťové technologie, v níž se prakticky každý počítač s mikrofonem může stát samostatným senzorickým uzlem. A také jsme chtěli být schopní streamovat data z našeho serveru za účelem vzniku vlastních kompozic, jak jsme to udělali i pro tento rozhlasový pořad ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Celý projekt se samozřejmě od roku 2011 vyvíjí a jeden z úhlů pohledu, který se snažíme nyní nahlížet, je téma hlukového znečištění v městských oblastech. Za dobu existence naší civilizace žije nyní více než 50% všech obyvatel planety ve městech a v roce 2050 to bude dokonce 70%. A to je samozřejmě problém. Nejčastějšími stížnostmi obyvatelů New York City je právě hlukové znečištění – alespoň podle tísňového volání 311. Z tohoto pohledu je myslím budování zvukových map zajímavou možností ne jen jako služba samotným obyvatelům, ale i jako průzkum uměleckého potenciálu pro zvukové umělce, širokou veřejnost, ale i pro občanské vědy.
Tae Hong Park

Tae Hong Park: Sinescapes
Sinescapes se zaměřují na zvuky životního prostředí v kontextu hudební kompozice, kde pojem času není ani tak antropocentrický, jako geo-centrický. Tím mám na mysli, že věci na zemi se mění velice pomalu na pozadí a napříč dlouhými časovými úseky. Zároveň se ale mění řada velice nepatrných věcí, které jsou téměř neviditelné pro naše smysly. Snažil jsem se znázornit několik takovýchto myšlenek, kde jednotlivé zvuky jsou reprezentované jednotlivými sinusovými tóny. Jejich frekvence, dynamika a změny energie jsou pak na mikro i makro úrovni kontrolovány datovými streamy ze sítě Citygramu.

0:00
/
0:00

Evan Kent: Antrophony
Už delší dobu mě zajímají lidský hlas a téma zvukové krajiny jako dvě oddělené entity. Ve své skladbě s názvem Antropophony č. I zkouším prozkoumávat lidskou mluvu jako snad nejčistější součást lidské zvukové krajiny. Texty, které tematicky souvisejí se zvukem, jsou řízeny různými typy dat z terénních nahrávek pořízených jak v Praze, tak v New York City, přičemž se pokoušejí vyjádřit doslova „krajinu lidské řeči“.
Vlastně zkouším procházet prostorem mezi dokumentárním záznamem a kompozicí. Krajina lidské řeči mi umožňuje pracovat s jazykem čistě na syntaktické bázi, jako kdybych slyšel čistou instrumentální nebo akusmatickou hudbu. Ale zároveň si uvědomuji jakýsi semantický „vedoucí hlas“, v němž – jakkoliv abstraktním – se významy slov stávají opět relevantními.

0:00
/
0:00

Andrew Telichan: Mikenko.
Má skladba byla vytvořená na bázi detekce a dekonstrukce fragmentů lidských hlasů z nahrávek městské zvukové krajiny. Hlasové fragmenty jsou přehrávány v náhodném pořadí a různou rychlostí.
Tato konkrétní nahrávka byla pořízená na Time Square v New York City. Během celého procesu komponování jsou fragmenty hlasů transformovány pomocí spektrální a granulární resyntézy a také slouží jako spouštěče externí zvukové syntézy. Takže parametry velikosti zrn, rychlosti přehrávání a podobně jsou v reálném čase kontrolovány datovými toky získávanými právě z terénní nahrávky díky počítačové síti Citigram. Výsledek je mixem řady zvukových ploch složených z hlasů a syntetických ploch, které se napříč časem neustále vyvíjejí.

0:00
/
0:00

Michael Music: Aggressive City Rhythm.
Aggressive City Rhythms jsou generativní kompozicí, jejíž materiálem jsou data shromážděná z terénních nahrávek pořízených v Praze a v New York City. V kompozici jsou jednotlivé zvukové samply náhodně vybírány v délkách od deseti do třiceti sekund. Jednotlivé algoritmické výpočty se týkají generování rytmů, dynamických proporcí, délky trvání a podobně. Rytmický pulz, který je zásadní pro celou skladbu, rovněž vychází z pořízených terénních nahrávek. Zatímco jsou na pozadí přehrávány záznamy z jednotlivých lokací, detektor akustických událostí z nich vybírá krátké samply a posílá je do hracích modulů. Zároveň jsou jednotlivé třicetiminutové záznamy zkomprimovány do 5ti, 10ti a 30tisekundových spektrálních obrazů. Ty pak představují akustické rozdíly i podobnosti mezi oběma lokalitami Prahy a New York City.