Filip Jakš

03107922.jpeg

Filip Jakš

Začal jsem nahrávat zvuky místo bicích a doprovázel se, jak to šlo, chtěl jsem přece hrát industriál! Pak mě napadlo, že bych mohl dělat vlastně i díla experimentálních básníků a mohl bych je i vykrást a vůbec, mohl je třeba i vysamplovat a nebo bych mohl zkusit zaznamenat tu situaci, kdy jsem je četl a jejich text se dostával do mé hlavy a stal se mým textem. Mohl bych taky zvukově nahrát, co kolem sebe vidím, mumlání míst. Anebo bych mohl dělat tak moc emo, až se za sebe budu stydět. Anebo bych mohl zhudebnit svoji vlastní pýchu, svoji křupající páteř, či odbornou přednášku s citacemi a poznámkovým aparátem... a nejlépe všechno najednou.“